čtete dále!
Je to sice měsíc, co nechodím do školy (technicky s individuálem skoro od února), ale i tak jsem si v posledních dnech posteskla. Celý život jsem nadávala na to, jak musím sedět v lavici a poslouchat kraviny, které mi k ničemu nikdy nebudou. Pravda, ale přeci jen. Najednou se mi začalo stýskat. Naštěstí jsem doma měla pár dárečků, které jsem chtěla dát některým učitelům, kteří mi přirostli k srdci.
Ráda dávám dárky, zvlášť když je druhá strana nečeká a má z nich upřímnou radost. Dneska byli všichni učitelé, kteří ode mě dostaly dárkovou taštičku, překvapení. Nečekali to a měli radost. To udělalo radost i mně a neskutečně mi to zvedlo náladu. Všem mám dát vědět, jak jsem dopadla u přijímacích zkoušek na vysokou školu a všichni mi popřáli štěstí, čehož si velmi cením!
Samozřejmě den by se neobešel bez odpolední kávy s Aničkou. Dnes byl překvapivě velmi teplý den. Volba byla jasná šaty, šortky, sukně ... cokoliv co je krátké, volné a hlavně vzdušné! Aby té radosti nebylo málo, tak jsme s Aničkou odpoledne objevily kyselé žvýkačky, co barví jazyk. Jak málo stačí k dětské radosti.
Dnešní den by mohla vylepšit už jen jediná věc - vychlazený vodní meloun!
juuuuu kočička 😊😊😊😊😊
OdpovědětVymazat